Investiční banka z dob RVHP vtrhla do Česka, v Bratislavě již pobočku má
Source: E15Česko opráší vzpomínky na hospodářské struktury z dob studené války. Mezinárodní investiční banka (MIB), finanční pohrobek Rady vzájemné hospodářské pomoci sdružující osm zemí bývalého sovětského bloku, se chystá na průnik do českého byznysu. Rozjednány má záruky za kontrakt v hodnotě deset milionů eur, žádosti českých firem za dalších pět milionů eur pak podle zdrojů deníku E15 blízkých ministerstvu financí leží na moskevském stole šéfa banky Nikolaje Kosova.
Rusko má při rozhodování v MIB konečné slovo, kontroluje 55procentní podíl, což představuje aktiva kolem 17 miliard korun.
Banka hodlá v Česku poskytovat domácím exportérům garance za dodávky do Ruska. První a zatím jedinou záruku získala otrokovická firma Prozax vyrábějící stroje pro gumárenský průmysl.
Soupiska uchazečů o garance momentálně čítá šestici domácích firem převážně z potravinářství a zemědělství. Z dokumentů, do kterých měl deník E15 možnost nahlédnout, vyplývá i ambice MIB nabídnout českým firmám přímé financování. To ale zatím aktuální podmínky na trhu neumožňují.
Česko je s více než 12 procenty třetím největším akcionářem MIB. Členy jsou také Bulharsko, Kuba, Mongolsko, Rumunsko, Slovensko a Vietnam.
Banka zvažuje přesun sídla z Moskvy do Bratislavy.
Mezinárodní investiční banka (MIB) chystá tažení Evropou, výchozím bodem může být nově otevřená pobočka na Slovensku. Podle zdrojů blízkých MIB je ve hře možnost, že by banka přesunula sídlo z Moskvy do Bratislavy. V takovém případě by se banka navazující na někdejší Radu vzájemné hospodářské pomoci z dob socialismu stala plnohodnotnou evropskou bankou.
Pobočku v Bratislavě otevřela MIB minulé úterý, slovenská kancelář je její historicky první pobočkou mimo Moskvu. Jejím byznysem má být financování a garance pro firmy ze střední a východní Evropy. Případným přesídlením z Moskvy do Bratislavy by se bance otevřely dveře pro byznys v celé Evropské unii, v současnosti zatím banka podniká jen v rámci osmičky svých členských zemí.
Moskva se rozhodla MIB oživit v roce 2012. V rámci reformy banka předepsala svým členům navýšení kapitálu, Česká republika požadavek na dodatečný kapitál v přepočtu ve výši bezmála 350 milionů korun loni odmítla výměnou za svou pasivní pomoc při zvyšování hodnocení MIB u mezinárodních ratingových agentur. Svým hodnocením totiž Česko zlepšuje hodnocení celé bance, a tím i zlevňuje její financování. I díky Česku má tak MIB nejlepší rating z bank se sídlem v Rusku.
Vedle navyšování kapitálu MIB v posledním roce získávala peníze i na dluhových trzích. Loni emitovala dluhopisy v Rusku a na Slovensku, letos na jaře chystá podle svého šéfa Nikolaje Kosova další emise v Bulharsku a v Rumunsku.
V březnu oznámila MIB partnerství s Bulharskou rozvojovou bankou při financování tamních firem, v dubnu si pak plácla s Rumuny ohledně podpory financování zemědělských projektů. Zatím poslední aktivitou MIB byla Kosovova víkendová cesta na Kubu, o záměrech banky v Havaně ale konkrétní slovo nepadlo.